Výročí světové války v protiruském hávu

9. 9. 2019

Prvního září jsme si připomněli 80. výročí začátku druhé světové války. Tehdy nacistické Německo napadlo Polsko, přičemž první mrtvé tohoto nejničivějšího konfliktu ve světových dějinách si vyžádal nálet u středopolského města Wieluni u Lodže.

Prvního září se tak desítky zahraničních státníků včetně německé kancléřky Angely Merkelové či viceprezidenta USA Mikea Pence připojily k polským hostitelům, aby v centru Varšavy uctily oběti druhé světové války. Poláci, kteří tuto vzpomínkovou akci zorganizovali, však nepozvali ruského prezidenta Vladimira Putina ani jakéhokoli zástupce Ruska, neboť se prý tento stát chová k ostatním státům agresivně. Naproti tomu německý prezident Frank-Walter Steinmeier na vzpomínkovou akci pozván byl.

Úvodní projev na varšavském náměstí, kde se nachází i hrob neznámého vojína, přednesl polský prezident Andrzej Duda. Ten v narážce na ruskou politiku vůči Gruzii a Ukrajině vybídl k rozhodné obraně před oživením imperiálních ambicí v Evropě. »Možná by nebylo válečné apokalypsy, kdyby se Západ ostře postavil proti anšlusu Rakouska, proti pronásledování Židů, kdyby mezinárodní společenství stanulo na obranu Československa,« zdůraznil. »Musí být jasné, že každá agrese narazí na rozhodnou odpověď. To je výzva současnosti. ‚Byznys jako obvykle‘ a zavírání očí je způsob, jak souhlasit s dalšími útoky,« zmínil dále polský prezident.

Duda připomněl i to, že polská vojska se prý v září 1939 ocitla v kleštích, když se k německému útoku 17. září zrádně přidala sovětská armáda.

Rád bych k polské, místy až ostentativně trapné, vzpomínkové události uvedl pár poznámek. Polsko by bývalo nemuselo dopadnout tak tragicky, kdyby jejich spojenci, Británie a Francie, zahájili bojové operace. Ti sice válku Německu vyhlásili, ale k válečným akcím se neměli. Vina stojí i na polské straně, poněvadž Polsko odmítlo, aby v případě války prošly sovětské vojenské síly přes jeho území. Rudá armáda pak 17. září 1939 bez větších bojových akcí obsadila místa, která si Polsko přivlastnilo po polsko-sovětské válce. Nemluvě o tom, že si Poláci po mnichovském diktátu bez skrupulí přivlastnili československé Těšínsko a několik dalších míst v naší vlasti. Takže skutečnost je přece jen onačejší, než jak nám ji polský prezident v protiruské písničce pěje. Domnívám se, že polské státní vedení samo zneuctilo vzpomínkový akt k výročí vypuknutí druhé světové války trapným nepozváním představitelů Ruska. Dokázalo tak, že sází na primitivní rusofobii.

Protiruská nenávist, již s oblibou používají nejvyšší představitelé polského státu, je vodou na mlýn současné hysterii vůči soše Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze-Dejvicích. Připomeňme, že vandalové zneuctili sochu tohoto ruského maršála, osvoboditele Prahy. Po protestech ruské ambasády poté přišly chladné reakce od starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09), jenž by se nejraději sochy zbavil jejím přesunutím na ruskou ambasádu. Lidé vyznávající historickou pravdu trvají na zachování sochy ve veřejném prostoru Prahy, na dvě desítky vlasteneckých organizací oslovily otevřeným dopisem premiéra, aby situaci řešil například převzetím sochy do majetku státu. S tím nelze než souhlasit.

Polští nejvyšší představitelé by si mohli podat ruce s hanobiteli Koněvovy sochy v Praze a s lidmi, kteří jedním šmahem znevažují oběti 144 000 ruských vojáků zahynuvších při osvobozování tehdejšího Československa. Obě tyto skupiny dokazují, že nejsou schopny světové dějiny nevytrhávat z širšího kontextu.

Autor: 
Radek NEJEZCHLEB, předseda OV KSČM Jindřichův Hradec